V současnosti má téměř každý člověk v Moravskoslezském kraji pohodlný přístup k vodě z veřejného vodovodu. Nejvíce samostatných vodovodů funguje v menších obcích. Při namátkových měřeních však na rozdíl od velkých vodovodů vykazují ty menší občasné překročení kvalitativních limitů. Podle hygieniků je na vině nedostatek zkušeností obsluhy objektů.
Hostašovice na Novojičínsku si vodovod spravují samy a kvalitu vody vyhodnocují vždy dvakrát ročně. „Z tohoto pramene problémy nejsou. Občas se stane třeba po deštích, když používáme záložní pramen, že se musí vodojemy přidezinfikovat, aby kvalita byla odpovídající,“ řekl starosta obce Zdeněk Kelnar. Podobných menších vodovodů je v Moravskoslezském kraji 172.
Podle Radima Mudry z Krajské hygienické stanice je kvalita vody obecně výborná. Rozdíly mezi velkými a malými sítěmi jsou však čas od času patrné zejména u mikroskopických ukazatelů. „U malých vodovodů, pokud bychom se podívali na jednotlivé ukazatele, tak ty počty překročení jsou mezi jedním a dvěma procenty z celkového počtu stanovení, u velkých vodovodů jsou to zlomky procent nebo nuly,“ uvedl Mudra.
Od roku 2012 zakázali hygienici v Moravskoslezském kraji v pěti případech na několik dní používat obecní vodovod. Naposled museli zasáhnout letos v březnu v Jestřábí u Dolní Lomné na Jablunkovsku. V roce 2016 se jednalo například o Blahutovice na Novojičínsku. „Vyčistil se vodojem, dělaly se běžné úpravy, vychlórovalo se všechno,“ sdělil Tomáa Machýček, starosta blízkého Jeseníku nad Odrou, pod který Blahutovice spadají.
Za problémy může převážně nezkušenost a chyby pracovníků menších vodovodů. „Velké vodárenské společnosti zaměstnávají středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělané odborníky, mají k dispozici vlastní laboratorní zázemí vlastní. Malé obce toto zpravidla k dispozici nemají,“ připomenul Radim Mudra.