Teoreticky by se do Ostravy mohlo z Polska připlouvat do roku 2030. S odvážnými plány si pohrávají čeští a polští projektanti. Hybnou silou je především polská strana, která v souvislosti s obnovením mezinárodních vodních cest počítá s Odrou jako s klíčovou trasou.
Polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk před časem uvedl, že se ve strategických materiálech počítá s vodní cestou Koźle – Ostrava. Šedesátitisícové Koźle leží v Opolském vojvodství. V zájmu Poláků je také zařadit Odru do sítě páteřních tras v Evropě TEN-T.
Transevropská dopravní síť zahrnuje silniční a železniční koridory, mezinárodní letiště a vodní cesty v Evropské unii. Byla schválena Evropským parlamentem v roce 1993 a z oblasti vodních cest obsahuje téměř 500 námořních a vnitrozemských přístavů.
Mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar potvrdil, že česká strana zařazení Odry do sítě TEN-T podporuje. Aby však projekt vyhovoval mezinárodním parametrům, budou muset Poláci upravit několik úseků řeky. K prosazení Odry do sítě TEN-T má pomoci i podepsané memorandum mezi Českém, Polskem a Slovenskem, které se zejména týká koridoru Labe-Odra-Dunaj.
Zelenou by dal zamyšlenému projektu i dopravní expert a člen Správní rady financování mobility pro infrastrukturu Ivo Rýc. Podle něj potřebuje Ostravsko nejen splavnit Odru, ale také vylepšit celý dopravní systém. Rýc také uvedl, že stát podcenil kromě splavnění Odry rovněž splavnění Moravy a Labe.