Dnešní výlet nás zavede na místa, která dýchají historií a neopakovatelnou atmosférou. Uvidíme stopy minulosti v opuštěné krajině řašelinišť a řašeliništních lesů. Místy se budeme cítit, že jsme se ocitli mimo čas. A projdeme místa připomínající komunistickou éru u nás. Místa, kam vstoupit, znamenalo riskovat život.
Pohoří na Šumavě v Novohradských horách, Pohořský rybník (Jiřická nádrž) a mokřady a rašeliniště v Přírodní památce Pohořského potoka jsou místa, která stojí za to vidět. A cesta po česko-rakouské hranici, kde jsou ještě jednoznačně identifikovatelné stopy železné opony – která je místy opravdu železná, místy betonová -, vám připomene to, že cestovat svobodně do zahraničí nemusí být úplně samozřejmé. A že na to není dobré zapomínat.
Zaniklá Pohoří na Šumavě, která se pomalu opět probouzí k životu, leží 26 kilometrů od Kaplice, případně 30 kilometrů od Nových Hradů. Autem pojedeee do Podhorské Vsi, která stojí určitě také za zastavení. Například v centru obce najdete velice zajímavý kostel (Více informací o obci je zde.). Autem budete pokračovat po malé silničce lesem do kopců do Pohoří na Šumavě, kde slovy klasiků „dlouhá cesta končí“.
Zhruba 2,5 kilometru před Pohořím zastavte u Jiřické nádrže (Pohořského rybníku), která byla vybudována již v osmnáctém století k usnadnění plavby dřeva z hor. Zaujme Vás průzračně čistá voda a její zbarvení díky rašelině. Více informací o rybníku najdete zde.
Když budete pokračovat po silnici dále do Pohoří, zastavte se po několika stech metrech od nádrže také u Přírodní památky Pohořské rašeliniště. Rašeliniště většinou pokrývají zakrslé smrky. Více informací o zajímavém místě najdete zde.
Při příjezdu na náhorní plošinu, kde leží Pohoří, vás zaujme především postupně opravovaný kostel Panny Marie. Zároveň se vás zmocní pocit, že tady něco určitě bylo, stávalo, pulsoval tu život, ale teď zde dýchá z věcí a prostoru podivná nostalgie po těch, kteří místo museli opustit. Informace o osudech obce a zvratech v její historii najdete zde.
Na cestu se vydáme od kostela po zelené turistické značce. Půjdeme Přírodní památkou Prameniště Pohořského potoka po podmáčených loukách, v krajině budou také patrná místa bývalého osídlení. Cesta krajinou je zde opravdu působivá. Pohořský potok je největším přítokem říčky Černé, do které se vlévá u Benešova nad Černou a jeho tok nás provázel celou cestu autem z Pohorské Vsi do Pohoří.
Po třech kilometrech chůze z Pohoří dojdeme na nejvyšší vrchol Novohradských hor, skalnatý Kamenec. Odsud budeme pokračovat po zelené značce dalších šest set metrů a dojdeme na státní hranici, kde značka končí. Nicméně hranice je dobře patrná, vede podél ní lesní cesta, po které se vydáme směrem na východ. Čeká nás zhruba tři a půl kilometru chůze po hranici. A napadne vás otázka. Proč je všude tolik mravenců a mravenišť? Jak je možné, že jsou jejich hrady postavené tak, že kopírují státní hranici? Má to nějaký skrytý význam?
Po hranici dojdeme do Přírodního parku Stodůlecký vrch – tedy rozsáhlého rašeliništního ložiska pokrytého lesem (více informací zde). Po dalších dvou kilometrech chůze po hranici dojdeme na přechod státní hranice u Pohoří., kde najdeme Český (falešný) pramen Lužnice. Zde začíná zelená turistická značka, která nás zhruba po kilometru chůze po louce dovede na kraj osady. Kolem sebe uvidíme rašeliništní podmáčené louky se smrkovým porostem, v krajině budou jasně zřetelné stopy lidského osídlení v minulosti.
I Pohoří se pomalu probouzí k životu, přibývají nová stavení, některá stará jsou postupně opravována a slouží především chalupářům.
Dnešní trasa je dlouhá zhruba 11 kilometrů. Je nenáročná a nastoupáme celkem zhruba čtyři sta výškových metrů. Mapa výletu je zde.
Foto: Olga Hadvičáková
