Na vodní výlet vyrazíme z Frýdku-Místku. A nepůjde o putování ledajaké. Projdeme v jeho průběhu třemi přírodními památkami, uvidíme, co to znamená, když divočí řeka, a hlavně projdeme unikátní místa, kde uvidíme, jak vypadaly řeky předtím, než je lidé začali regulovat. A jen na zdatnosti zúčastněných záleží, kde výlet skončí a jako bude mít přesně trasu.
Řeka Morávka se vlévá do Ostravice zhruba čtyři stra metrů od vlakového nádraží ve Frýdku-Místku. K soutoku se dostaneme od vlakového nádraží buď po neznačené cestě mezi budovami bývalého nákladového nádraží, nebo projdeme podchodem, dojdeme k Ostravici a pokračujeme proti jejímu proudu. Po kilometru chůze proti proudu Morávky dorazíme k Přírodní památce Profil Morávky. Veškeré informace o tomto unikátním místě najdete zde.
Řeka zde tvoří tokem přes skalní prahy peřeje, koryto je zahloubeno do skalního podloží a vytváří kaňony. Půjdete-li stejnou cestou v různých obdobích a v různou denní dobu, budete mít pocit, že pokaždé je něco jinak a voda si razí svou cestu novými směry. Okolí je ale vždy velmi působivé. Les, který tok obklopuje, připomíná lužní les, k čemuž přispívá řada malých tůní, mokřadů nebo drobných toků. Koryto řeky bylo značně pozměněno také povodněmi v devadesátých letech minulého století.
Pokračujeme zhruba pět kilometrů po neznačené, ale dobře udržované cestičce proti proudu řeky a kocháme se krajinou, kterou voda během času v oblasti vytvořila. Místy půjdeme téměř u hladiny, místy vysoko nad řekou a pod námi budou strmé srázy. Dorazíme k mostu spojujícímu obec Dobrá s lokalitou Na Kamenci. U mostu se nachází restaurace s dětským hřištěm, kde si můžeme na chvíli odpočinout.
Most přejdeme a opustíme turistické značky. Čeká nás divočina kousek od civilizace. Pokračujeme podél řeky po vyšlapaných, ale neznačených cestách. Místy se setkáme s tabulemi s informacemi o přírodní památce, kterou právě procházíme. Informace si můžete přečíst zde.
Cesta dále proti proudu řeky vyžaduje trochu improvizace a fyzické zdatnosti. Pod obcí Skalice (jde formálně o část Frýdku-Místku) se obec zařezává na jedné straně hluboko do údolí, oproti tomu na druhé straně se rozlévá do širokého údolí, kde vytváří tůně a slepá ramena, při jarním tání nebo zvýšené hladině modeluje široké koryto a přesouvá štěrk a písek, který v něm je. Údolí toku v těchto místech působí naprosto jinak, než jsme zvyklí u regulovaných řek a potoků. Takto vypadaly podhorské řeky před zásahem člověka, který je spoutal a zreguloval. Tady ještě řeky divočí – především při zvýšeném průtoku se přesouvají štěrkové lavice s vytvářejí nové, modifikuje se mělké říční koryto.
Cesta bude několik set metrů spíše intuitivní. Budeme se pohybovat po vyšlapaných cestičkách a snažit se držet na svahu kaňonu blízko řece. Atmosféra je skutečně působivá, ocitnete se v místech, kde čas běží úplně jinak, než jsme zvyklí – na jedné straně strmý svah, na druhé straně široké koryto řeky tvořící řadu tůní a ramen, která se proplétají mezi stromy, trávou, kolem kamenů a nánosů písku a štěrku. Velmi často vyplašíte zajíce, srnu nebo kachny.
Od mostu u Kamence to jsou k lávce přes řeku u obce Nižní Lhoty necelé tři kilometry. Od okamžiku, kdy nad sebou na ochozu uvidíte skalický kostel, je to k lávce necelý kilometr. Rychlost chůze ale je v těchto místech jiná, než když si vykračujete po turistické trase. Musíte překonávat valy, malé, ale velmi strmé rokliny, na zemi musíte překračovat popadané stromy – jste v divočině.
Když překročíte lávku, můžete vejít do Nižních Lhot a pokračovat po silničce vedoucí malebnou podhorskou obcí do vedlejších Vyšních Lhot. Nebo můžete ještě pár set metrů chůze proti proudu přeskakovat malé přítoky Morávky, nebo její slepá ramena v Národní přírodní památce Skalická Morávka, než vyjdete do vesnice. Po cestě dojdete do Vyšních Lhot, odkud jezdí autobusy zpět do Frýdku-Místku. Můžete se přímo naproti zastávce občerstvit v restauraci Maryčka.
Dnešní trasa měří zhruba 10 kilometrů. Jdete stále proti proudu řeky, ale zatímco první polovina cesty je poměrně nenáročná a nekomplikovaná, v druhé části vás čeká řada výzev ve formě nutnosti překonávat rokle, propadliny, spadané stromy, a především volit mezi různými cestičkami uprostřed divočiny vyšlapanými lidmi nebo zvěří, abyste se neocitli na poloostrůvku uprostřed řeky. Přibližnou trasu najdete zde.
Foto: Marek Síbrt
