Vodní ptactvo, které v Česku přezimuje, potřebuje pomoc člověka. Upozorňuje na to unikátní výstava fotografií Iva Havlíka v kulturním domě v Přibyslavi. O netradiční kulturní akci informoval Havlíčkobrodský deník.
Ivo Havlík je přibyslavský kronikář, fotograf a novinář. V sobotu 11. března zahájil výstavu, která obsahuje přes dvacet barevných fotografií. „Pokusil jsem se zachytit život a záchranu početného hejna divokých kachen na řece Sázavě v uplynulé kruté zimě. Zamrzly stojaté vody, jezera, rybníky, ale také celý horní tok Sázavy. Jedinou výjimkou byl krátký úsek od přibyslavské čistírny odpadních vod po výtok z vodní nádrže Jablonecký žlab. Na tomto místě našlo dočasný domov přibližně 250 vodních ptáků, výhradně divokých kachen,“ řekl Havlík.
Podle něj má na zdravém přezimování kachen na Sázavě velký vliv akciová společnost Osiva, od které získal předseda mysliveckého sdružení Radomír Němec krmení. Jeden z členů mysliveckého sdružení Přibyslav Jaroslav Havlíček pak pod vodní nádrž několikrát za týden nosil krmivo.
„Pokud si někdo myslí, že si vodní ptactvo i v zimě pomůže samo, je to omyl. Když zamrznou vodní toky, ptáci přijdou o potravu, pak musí pomoci člověk. Kolik krmení jsme dostali od Osivy, jsem nepočítal, ale kdybychom ho museli koupit, cena by šla do tisíců. Krmilo se dvakrát do týdne, někdy i denně, po celou dobu kdy trvaly mrazy a sníh. Ovšem kdyby tak veliké hejno kachen uhynulo, byla by to pro přírodu obrovská škoda,“ potvrdil Josef Hamerník, další myslivec z Přibyslavi.
Josef Hamerník však upozornil, že ne každá snaha o pomoc přezimujícímu ptactvu má na zvěř pozitivní účinky. Podle Hamerníka kachní zažívací trakt snese například odpad z ječmene a pšenice, ale nikoliv už vánočku od snídaně, kterou lidé kachnám do vody občas hodí. Kachny nestráví cukr, sůl nebo také kypřící prášky koření. Právě podle způsobu obživy se kachny děli na plovavé a potápivé. Zatímco plovavé kachny si hledají potravu v mělčích vodách, tak potápivé se za ní potápí až ke dnu.
Foto: Lenka Kádlíková (www.priroda.cz)