Podle odborníků zatím znečištění řek cizorodými látkami lidské zdraví významně neohrožuje. Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity se dlouhodobě zaměřovala na sledování drog v odpadní vodě. O vypracované studii hovořil v rozhovoru pro MF Dnes vedoucí Laboratoře environmentální chemie a biochemie ve Vodňanech Tomáš Randák. Podle něho je v Česku a na Slovensku nejpopulárnější pervitin. V jiných částech Evropy pak kokain.
Výzkum ukázal, že v Praze je mnohem vyšší spotřeba kokainu než v Českých Budějovicích. Konzumace tanečních drog a pervitinu je v obou městech podobná. Do řek se dostávají drogy z čistíren odpadních vod. Fakulta se podle Randáka ve studii zaměřila na výskyt cizorodých látek ve vodním prostředí a jejich vliv na organismy, které v nich žijí. „Je třeba říci, že mikropolutanty, jako zbytky léčiv a chemikálií pro osobní potřebu, podobně jako drog nebo pesticidů, se ve vodním prostředí vyskytují v relativně nízkých koncentracích a obvykle se nehromadí v rybím mase. Vodní organismy včetně ryb však může ale negativně ovlivňovat koktejl těchto látek. Nejvíc jsou postiženy malé toky, do nichž míří odpadní vody z čistíren. Paradoxně je z tohoto pohledu horší situace v Živném potoce na Prachaticku než ve Vltavě pod Prahou. V malých tocích totiž dochází k nízkému naředění vod,“ řekl k otázce na vliv cizorodých látek na ryby Tomáš Randák. Z hlediska konzumace rybího masa sleduje tým Tomáše Randák i jiné cizorodé látky. Pro výskyt některých látek v rybách existují v Česku hygienické limity. V určitých oblastech republiky je částečným problémem rtuť. Konzumace větších ryb se tak kvůli tomu nedoporučuje například z nádrže Skalka na Chebsku nebo z úseku Labe mezi soutoky s Jizerou a Vltavy. Bezproblémoví jsou podle Randáka naopak kapři, u kterých je koncentrace cizorodých látek minimální.
Randák dále uvedl, že obsah těžkých kovů v rybách se sleduje od 70. let minulého století. Spektrum cizorodých látek se rozšiřuje v závislosti na nových informacích. Od roku 2000 se analytická technika začala více zaměřovat na výskyt léčiv v řekách, přípravků pro osobní péči nebo pesticidů. „Ve vodě je z nich nejvíc léků na regulaci krevního tlaku, antibiotika, léky na léčbu epilepsie, analgetika, antidepresiva. Problematické jsou hormonální preparáty. Z pesticidů jsou to přípravky používané hlavně při pěstování řepky a kukuřice,“ řekl dále Randák.
Vliv těchto látek v řekách na člověka ještě není přesně prozkoumaný. Je však pravděpodobné, že spektrum těchto látek významně narušuje potravinové řetězce a biodiverzitu. Látky mohou ovlivňovat rozmnožování vodních organismů nebo zvyšovat rizika civilizačních chorob u člověka. Fakulta rybářství a ochrany vod je nejmenší a nejmladší fakultou Jihočeské univerzity. Svým zaměřením je jediná ve střední Evropě.
Vliv těchto látek v řekách na člověka ještě není přesně prozkoumaný. Je však pravděpodobné, že spektrum těchto látek významně narušuje potravinové řetězce a biodiverzitu. Látky mohou ovlivňovat rozmnožování vodních organismů nebo zvyšovat rizika civilizačních chorob u člověka. Fakulta rybářství a ochrany vod je nejmenší a nejmladší fakultou Jihočeské univerzity. Svým zaměřením je jediná ve střední Evropě.
Ilutrační foto: www.brno.idnes.cz)