Královehradecký kraj pro vodarenstvi.cz: Protipovodňová opatření jsou realizována nepřetržitě

Řadu míst v České republice v posledních týdnech postihly bleskové povodně. Voda vzala život několika lidem, hasiči museli vyjíždět k tisícům zásahů, obce a města sčítají škody. Redakci vodarenstvi.cz zajímalo, které události byly na území jednotlivých krajů nejničivější, co dělají kraje v oblasti prevence, nebo kolik finančních prostředků investují do protipovodňových opatření. Odpovídal vedoucí tiskového oddělení Královehradeckého kraje Dan Lechmann.

Jak je kraj v obecné rovině připraven na bleskové povodně?

Připravit se na bleskové povodně je těžké. U bleskových povodní není možné v předstihu určit území, na kterém povodeň proběhne, a nelze určit ani rozsah a dobu trvání. Vytipovávají se místa, kde by takové povodně mohly vzniknout. Je pak částečně na obcích, na vlastnících pozemků, jak budou místa náchylná na bleskové povodně využívat, jak je budou obhospodařovat a jakým způsobem se budou snažit případné škody eliminovat.

Mapa s kritickými body a souvisejícím územím, kde by mohla blesková povodeň vzniknout je i součástí Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe zpracovávaného Povodím Labe ve spolupráci s krajem. Kraj se na bleskové povodně připravuje především na úrovni organizační, jedná se o pravidelnou aktualizaci povodňového plánu. Při bleskových povodních je důležitá rychlá informovanost mezi jednotlivými organizačními složkami působícími na úseku povodňové ochrany, informovanost obcí a vzájemná informovanost obcí, kterých se blesková povodeň může v daný okamžik týkat.

Která z takových událostí napáchala v historii kraje největší škody, co se od té doby změnilo v oblasti preventivních ochranných opatření?

Pokud budeme mluvit o bleskových povodních, za nejhorší, která byla nejvíce devastující, která měla nejvíce obětí, lze považovat povodeň z roku 1998 (22. a 23 července 1998). Ta zasáhla Orlické hory a podhůří Orlických hor.

Skutečnost zejména v Orlických horách, kde začalo pršet až v pozdních večerních hodinách, několikanásobně překročila veškeré předpoklady, když 23. července v sedm ráno byl v Deštné v Orlických horách naměřen úhrn srážek ve výši 204 milimetrů, v Bílém Újezdu 196 milimetrů a v Orlickém Záhoří 111 milimetrů. Tyto srážky extrémní vydatnosti a intenzity způsobily již krátce po půlnoci velmi rychlý několikametrový nárůst vodních stavů zejména v pramenní oblasti Bělé a Dědiny a následně i v níže položených úsecích. Přívalová vlna zaplavila několik stovek obytných domů, z nichž několik desítek zcela zničila. Dále zničila či poškodila řadu silničních i železničních mostů, komunikace, inženýrské sítě atd. Mimořádnou extrémnost povodně potvrzuje i tragická skutečnost, že v jejím průběhu utonulo šest občanů.

Po této povodni se začala věnovat zvýšená pozornost zpracování povodňových plánů na všech úrovních povodňového řízení, ve zvětšeném rozsahu docházelo k vyhlašování záplavových území toků a jejich zapracování do územních plánů, došlo ke zlepšení a zrychlení informovanosti u povodňového řízení, došlo k výstavbě mnoha protipovodňových staveb, protipovodňových opatření, vytipovávají se území, která by mohla být postižena bleskovými povodněmi. S větší četností probíhají i školení povodňových komisí a povodňová cvičení.

Jak fungují protipovodňové systémy ve Vašem kraji?

V minulosti, zvláště pak od povodňových událostí v letech 1997, 1998, 2000, kdy proběhly jedny z nejhorších povodní v Královéhradeckém kraji, byla věnována protipovodňové ochraně zvýšená pozornost. Došlo k vybudování významného počtu suchých nádrží, ochranných hrází, proběhly opravy, rekonstrukce vodních děl, došlo ke zvýšení bezpečnostních prvků významných vodních nádrží, vodních děl. Věnuje se pozornost i malým vodním nádržím, kde k poškození za povodně dochází častěji než u významnějších vodních děl, které jsou podrobovány častému a pravidelnému prověřování v rámci technicko-bezpečnostního dohledu.

Jak často probíhají na území kraje protipovodňová cvičení?

Cvičení a školení na úseku povodňové ochrany probíhají průběžně. Kraj je zabezpečuje ve spolupráci s ČHMÚ, Povodím Labe a HZS Královéhradeckého kraje. Školení probíhají v menších skupinách, kterých se účastní zástupci tří až čtyř obcí s rozšířenou působností. Povodňové cvičení zorganizoval kraj naposledy na konci roku 2018, školení výše zmíněných skupin měla proběhnout v letošním roce v průběhu března, ale vzhledem k situaci jsme odložili tato školení na září letošního roku. Obce s rozšířenou působností provádějí školení jednotlivých obcí ve svém správním území.

Mezi přípravná opatření se řadí i povodňové prohlídky, kterými se zjišťuje, zda na tocích a vodních dílech nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky. Prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů, a to by mělo být nejméně jednou ročně. Prohlídky provádějí obce ve spolupráci s vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností. Zároveň při prohlídkách dochází ke konzultacím mezi obcemi a vodoprávními úřady, které se zaměřují na povodňové řízení.

V jakých intervalech se na území kraje investuje do protipovodňových opatření? Probíhají protipovodňové investice v současnosti, popřípadě připravuje kraj do této oblasti uvolnit další prostředky?

Protipovodňová opatření nejrozmanitějšího charakteru jsou na území kraje realizovány nepřetržitě. Největší podíl na realizaci má Povodí Labe, Lesy ČR, Státní pozemkový úřad v rámci pozemkových úprav a samozřejmě obce. V současné době se v kraji připravují dvě významné suché nádrže. Stavba suché nádrže Mlýnec na toku Cidlina má již stavební povolení. Suchá nádrž Mělčany na toku Dědina u Dobrušky získala územní rozhodnutí. Stavební povolení je platné i pro rekonstrukci spodních výpustí na díle Jahodnice (u obce Úbislavice), koncem loňského roku skončila rekonstrukce spodních výpustí na vodním díle Labská ve Špindlerově Mlýně.

V přípravě je také rekonstrukce objektů na rybníku Broumar, který se řadí k největším rybníkům v kraji. Současně probíhá výstavba a rekonstrukce menších vodních děl, poldrů, ochranných hrází, revitalizací. Finančně jsou protipovodňové stavby podporovány zejména z dotačních titulů ministerstva zemědělství a SFŽP. Kraj se snaží finančně podporovat aktivity, na které nelze získat státní dotaci. V minulosti kraj finančně podpořil například přípravu a realizaci některých protipovodňových opatření, realizovaných Povodím Labe.

Plánováním protipovodňových opatření se zabývá zejména Plán dílčího povodí Horního a středního Labe, který je zpracováván a v jednotlivých cyklech aktualizován Povodím Labe ve spolupráci s krajským úřadem. Královéhradecký kraj každoročně vypisuje dotační výzvy na úseku vodního hospodářství. Jsou to především dotace na opravu, obnovu a výstavbu nových nádrží (převážně nádrže ve vlastnictví obcí). Nejedná se primárně o protipovodňové stavby, ale technickým stavem o vodní nádrž. I malá vodní nádrž v území totiž může ovlivnit průběh povodně, obzvláště pak bleskové. A to jak pozitivně, tak i negativně. Stává se, že dochází při bleskových povodních k poškození a k následnému protržení právě malé vodní nádrže, která nebyla v dobrém technickém stavu. To je také důvod, proč se v současné době věnuje zvýšená pozornost právě malým vodním nádržím a jejich technickému stavu.

Foto: https://hradec.rozhlas.cz/, Pavel Pešek